Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ako fanúšik tvorby režiséra Georga A. Romera a jemu podobných som sa potešil, keď som sa dopočul, že sa chystá zombiefilm z hollywoodskej produkcie a dokonca s Bradom Pittom v hlavnej úlohe. No skôr ako prišiel do našich kín, narazil som na rovnomennú knihu, ktorá bola inšpiráciou pre filmárov.
Kniha je písana historicko-dokumentačným štýlom. Ústrednou, hoci nenápadnou postavou je zamestananec OSN, ktorý spovedá tých, čo prežili svetovú vojnu so zombie: od celkom obyčajných obyvateľov, cez pešiakov až po generálov a rôznych politikov.
Každy z nich poskytuje rôzne pohľady na udalosti, ktoré ovplyvnili životy miliárd ľudí na planéte. Čriepky spomienok sú vyskladané do jedného spektakulárneho pohľadu na celkové udalosti. Všetci spovedaní, hoci z istého pohľadu by sme ich mohli nazvať hrdinami, sú vlastne obeťami popisovaného konfliktu.
Max Brooks, mimochodom syn slávnejšieho otca Mela Brooksa, postavil knihu na stupňovaní napätia, pričom doslova vťahuje čitateľa do deja. Len počkajte, ako sa po prečítani diela budete okolo seba s obavami obzerať...
Naproti tomu filmový príbeh s rovnakým názvom nám prínáša príbeh zamestnanca OSN, ktorého úlohou je riešiť rôzne neriešiteľné problémy na celej planéte a počas svetovej vojny so zombie dostane za úlohu nájsťzdroj nákazy.
Ide viac-menej o akýsi pohľad na činnosť jedného hrdinu, ktorého schopnosti zachraňujú ľudí na celej planéte - nebyť neho, ľudstvo je stratené. Tento spektakulárny prístup by som sám o sebe ešte dokázal prekusnúť, ale do kolien ma dostali šprintujúci, skákajúci a šplhajúci sa zombie, čo je nielen v rozpore s knižnou predlohou, ale aj so zvykom žánru.
Áno, máte pravdu, aj vo filmoch Georga A. Romera a jeho nasledovníkov sa najde niekoľko „prešľapov“, no v prípade tohto filmu ide skôr o do neba volajúcu absurdnosť a nezdá sa, že by išlo zo strany autorov a akýsi pokus o paródiu.
Samozrejme, že v oboch prípadoch nejde o žiadne skvosty ašpirujúce na umelecké ocenenia, ale v rámci žánru poráža papierová verzia poráža tú „celuloidovú“ doslova na hlavu.
Film Marca Fostera ako taký nie je zlý, dokonaca z vizuálneho hľadiska vcelku zaujímavý - veď ktorý z doterajších filmových tvorcov do tohto žánru vrazil toľko prachov? - a jeho podstatou dokonca nie sú ani akčné scény.
Režisér čerpal z atmosféry strachu, na ktorú bol odborníkom už viackrát spomínaný Romero, ale keď dôjde na tie nezmyselné pohyby zombie, tak to v mojich očiach strháva film o niekoľko tried nižšie.
Na fakt, že knihy zväčša s prehľadom porážajú svoje filmové adaptácie, sme si už zvykli. Ale že to tentokrát pôjde až takto ľahko, to som veru nečakal...
JINÉ POHLEDY
RIP
7,5 / 10
Nečetl jsem knihu a myslím, že to vůbec nevadí. Po dlouhé době jsem se v kině ani na chvilku nenudil. Pro mě je „Světová válka Z“ netradiční akční zombie podívaná, která není úplně hloupá a integrované rodinné drama nijak neruší akční řežbu v Izraeli nebo následující hororové scény v laborkách. Nerušili mě vlastně ani trochu křečovité scénáristické zvraty a i to úsměvné cvakání zubů u nemrtvých na konci jsem přežil. Pro mě jeden z nejlepších akčních zombie filmů.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.